Toman a Toman - ruční výroba pohlednic

Bývá někdy také nazýván Hrádek a nachází se jihovýchodně od Úštěku,
asi v polovině cesty mezi Litoměřicemi a Českou Lípou.

   Hrad se řadí mezi největší v severních Čechách a také má dost bohatou historii. Vznikl nejspíše po polovině 14. století, roku 1375 je již písemně zmiňován v souvislosti s prodejem hradu pražskému arcibiskupství. Tehdejší představitel církve v Čechách, vzdělaný Jan Očko z Vlašimi brzy přestavěl celý hrad a opatřil jej pevnými hradbami. K dalšímu rozšíření hradu přistoupil nedlouho poté nejvýznamnější majitel Helfenburku, arcibiskup Jan z Jenštejna. Ten sem zajížděl často, možná tu hledal odpočinek od svých častých sporů s králem Václavem IV. o postavení církevní správy v českém království. Za Jana z Jenštejna (zemřel roku 1400 v Římě) byla podoba hradu, tak jak je patrná dodnes, v podstatě dokončena. O pevnosti hradu svědčí například to, že sem byly na počátku husitské revoluce převezeny ze Svatovítského chrámu mnohé cenné předměty včetně kříže z ryzího zlata.
   Hrad pak vystřídal řadu držitelů. Jedním z nich byl Zdeněk ze Šternberka, jehož hrady (včetně Helfenburka) nechal na jaře 1467 oblehnout král Jiří z Poděbrad. Po třech měsících se posádka v hradě vzdala královskému vojsku a Poděbradovým úředníkům, ale slavné období pevnosti ještě nekončilo. To se přiblížilo spíše až v následujícím století, kdy na něm sídlili majitelé spíše výjimečně, a nastalo na počátku třicetileté války, kdy byl již vojensky nechráněný hrad snadnou kořistí císařských oddílů. Válka přinášela kdysi mocnému hradu další pohromy a roku 1679 jej při své návštěvě popisuje jezuitský učenec Bohuslav Balbín jako "hrad pustý .... který sebe sama sutinami svými pohřbívá".
   V dalších staletích však proběhlo několik pokusů o obnovu hradu nebo alespoň jeho části, nejvýznamnější z nich začal v historicky nedávné době, roku 1967.