Toman a Toman - ruční výroba pohlednic

První písemná zmínka o Kokoříně pochází z roku 1320. Pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé opustil starou tvrz a postavil ve druhé čtvrtině 14. století nový hrad. V prostoru ohraničeném hradbami stála na západní straně mohutná válcová věž s obrannou funkcí, která byla přístupná pouze portálem ve výšce asi 11 m nad zemí. Na nejbezpečnějším místě byl vybudován dvoupatrový obytný palác. Nejstarší zpráva, která potvrzuje jmenovitě hrad Kokořín je z roku 1427, kdy panství vlastnil Aleš Škopek z Dubé. Po něm zdědili panství páni z Klinštejna. Za této zprávy nebyl objekt opravován a pustl. Majitelé si pro obývání zbudovali tvrz ve vsi. V roce 1609 dostal kokořínské statky do majetku císař Rudolf II., v následujícím roce je znovu vykoupili Berkové z Dubé a poté Valštejnové. V roce 1636 daroval císař Ferdinand II. Kokořín generálu Janu Boeckovi. Za jeho následovníků byl postaven ve vsi nový barokní zámek a význam hradu jako sídla zeslábl.
Romantickou podobu hradu je možno připsat výnosu císaře Ferdinanda III. po skončení třicetileté války, kdy hrad nesměl být opravován. V kokořínské državě se znovu střídali majitelé a jeho postupný rozpad zastavila až pozdně romantická přestavba posledních majitelů, rodiny Špačků.

Za podnikání v poštovních službách byl Václavovi Špačkovi v roce 1908 udělen šlechtický titul s erbem a přídomkem ze Starburgu. Po rozsáhlých průzkumových a archeologických pracích, za vedení předních odborníků, Z. Wintra, Z. Wirtha, A. Sedláčka a Č. Zíbrta byl hrad rekonstruován, mnohdy příliš účelově pro předpokládané využití památky jako muzea. Podle původních romanticky a obrozenecky laděných záměrů majitelů Václava a Jana Špačka měl objekt sloužit kulturnímu, vlastenecko-osvětovému a didaktickému poslání a později také jako rodinný památník. Jan Špaček nechal na hradě vybudovat rodinnou hrobní kapli a postavit na místě středověké dřevěné budovy nový palác.

Místnost v I. patře nového paláce byla věnována památce Mistra Jana Husa a vévodil ji obraz Václava Brožíka " Mistr Jan Hus před kostnickým konsilem". Třetí patro starého paláce bylo koncipováno jako památník K. H. Máchy - byly zde vystaveny jeho rukopisy, kresby, korespondence, část jeho denníku a další. Po roce 1950, kdy hrad Kokořín byl vyvlastněn státem, byl Brožíkův obraz předán Národní galerii a Máchův odkaz Památníku národního písemnictví.

V následujících letech pak prošly interiéry hradu důslednou renovací. Nově přivezený mobiliář, převážně z období historických slohů, výrazně ovlivnil náplň zpřístupněných prostor starého paláce.

V letech 1969 - 1983 probíhala celková oprava hradu a dotkla se všech jeho částí, včetně interiérů. V souvislostí s touto opravou bylo doplněno a upraveno vybavení interiérů starého paláce ve 2. a 3. patře a v síni 1. patra nového paláce byla zřízena nová expozice, objasňující historický a kulturní význam Kokořína a památek v okolí.

Vstupné
Prohlídka s českým výkladem
Okruh I. věž
Dospělí 60,- 20,-
Studenti, důchodci, invalidé 50,- 20,-
Děti do 10 let 30,- 20,-
*při prohlídkách jsou k dispozici texty v Aj, Nj, Rj, Špj, Itj a v Holj





Otevírací doba

Období Od Do (začátek poslední prohlídky)
Leden, únor, březen po dohodě se správou zámku
Duben - soboty, neděle 900 1500
Květen, červen, červenec 900 1600
Srpen, září, 900 1600
Říjen - soboty, neděle 900 1500
Listopad, prosinec po dohodě se správou zámku
Polední přestávka
Březen až prosinec 1200 1300
Otevřeno denně mimo pondělí