Toman a Toman - ruční výroba pohlednic

Malé městečko v Podkrkonoší v údolí Labe - které mělo již ve 13. století právo obchodovat se solí a roku 1424 odolalo Žižkovu obléhání. V roce 1610 vyhořelo.
Středověké město se čtvercovým náměstím bylo založeno pravděpodobně kolem roku 1260. Hostinné se řadí k nejhodnotnějším památkovým městům východních Čech. Centrum města je tvořeno čtvercovým náměstím, obklopeným měšťanskými domy s podloubím ze 16.-18. století. Uprostřed náměstí se nachází raně barokní morový sloup postavený v roce 1678. Na jeho západní straně je umístěna budova renesanční radnice. Je to původně pozdně gotická stavba z roku 1525, renesančně přestavěná v roce letech 1570-1600. V jejím průčelí trůní dva obři (Ronaldi), v rukou mají štíty a meče. Historické jádro města poskytuje přes mnoho požárů a povodní, kterými bylo v minulosti často postiženo, řadu zajímavých pohledů. Nejcennější památkou je původně raně gotický děkanský kostel Nejsvětější Trojice z roku 1280 s 53 metrů vysokou věží. Později byl přestavěn pozdně goticky a renesančně. Vedle něj stojí renesanční děkanství ze 16. století se sgrafity.
Na kraji města se nachází bývalý františkánský kostel svatého Františka Serafinského z let 1667-89, který byl v roce 1743 přestavěn a od roku 1969 využit pro galerii antického umění.
Zámek pocházející ze 16. století byl přestavěn na papírnu nazvanou Labský mlýn (1835). Hrad, později zámek stával na malém návrší v sousedství farního kostela na západní straně města. Byl samostatně opevněn vůči městu a přitom byl zároveň významnou součástí městského fortikačního systému. Zámek tvořily dvě jednoposchoďové budovy, jedna směřující ke kostelu, druhá k městu (v ní bývala kdysi kuchyně a pekárna). Na jejich východním rohu stála věž, jejíž horní část byla podobná radniční věži. V roce 1835 vybudovali bratři Kieslingové ze zámku a okolním budov papírnu, do které v následujícím roce zavedli jako druzí v Čechách stroje na výrobu papíru. Papírna zakoupila jak Labský mlýn, po kterém nese dodnes jméno, tak i zámek a přizpůsobila je svým účelům. Dodnes prozrazuje masivní průčelí jedné z budov, že zde stával hostinský zámek.
Nejznámějším rodákem je vynálezce hlubotisku K. V. Klíč (1841-1926).