Toman a Toman - ruční výroba pohlednic

INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY MĚSTA

Úhledné hanácké město Kojetín leží na pravém břehu řeky Moravy v nadmořské výšce 201 m.
Vzniklo při cestě Olomouc - Kroměříž


POČÁTKY KOJETÍNA VE SVĚTLE HISTORICKÝCH PRAMENŮ
O počátcích Kojetína historické prameny mlčí. Právě proto se k počátečnímu období z dějin města váže mnoho pověstí, které kladou vznik Kojetína až do dob Sámovy říše a za zakladatele považují jeho syna, kterého jmenují Kojatou.
První písemná zmínka o Kojetíně je z roku 1233, kdy v listině moravského knížete Přemysla se hovoří o újezdu kojetínském.
Koncem 12. nebo počátkem 13. století se Kojetín spolu s některými okolními obcemi dostává do držení pražského biskupství, které trvá až do doby husitského hnutí.
Po skončení husitského hnutí bylo panství zastaveno Jiřímu ze Šternberka. Do 18. století se na panství vystřídalo několik významných moravských i cizích rodů.
Kojetínské panství i samo město nabývají velkého rozkvětu za pánů z Pernštejna. Tito dbali na rozvoj řemesel, obchodu i poddanských hospodářství.
Kojetín postihla také třicetiletá válka. V červnu roku 1643 vpadlo do města na 1600 švédských vojáků, kteří město zle zpustošili. V roce 1636 bylo následkem válečných událostí v Kojetíně 65 pustých usedlostí.
Na konci 17. a počátkem 18. století se táhl spor mezi arcibiskupstvím pražským a kojetínskou vrchností o právo ochranné nad městem a panstvím.
K 20. prosinci 1720 kojetínské panství přechází opět do držení pražského arcibiskupství. Dobu, kdy Kojetín a celé panství patřily pražskému arcibiskupství nám připomíná znak města Kojetína. Skládá se z modrého pole, ve kterém je zlaté břevno červeně mřížované. Jedno z původních vyobrazení kojetínského znaku je na soše sv. Vendelína barokního sochaře B. Fritsche z roku 1747 na Masarykově náměstí.
V roce 1787 za správních josefínských reforem byl v městě zřízen magistrát, který řídil záležitosti správní, politické a hospodářské. V 18. století byl Kojetín rozdělen na vnitřní město a tři předměstí – Kroměřížské, Vyškovské a Olomoucké. Za Josefa II. bylo zavedeno samostatné číslování pro každou část města a zavedeno německé označení. Českých názvů se začalo užívat až v roce 1868. V roce 1829 se začala stavět nová radniční budova a v roce 1830 nová budova fary, která je dodnes skvělou ukázkou interiéru druhého rokoka.



KULTURNÍ PAMÁTKY VE MĚSTĚ

KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE
Nejvýznamnější kulturní pa-mátkou připomínající pozdní feudalismus je kostel Na-nebevzetí Panny Marie. Je dominantou siluety města, proto nejvíce upoutává. Na původním
gotickém půdorysu se tyčí mohutná barokní stavba, pocházející z konce 17. století. Kompozici kojetínského chrámu završuje dvojvěží a štít upravený ve druhé polovině 18. století. Interiér byl jednotně zařízen kolem poloviny 18. století ve stylu navazující na vzory vídeňského klasicismu.

BUDOVA FARY
Naproti kostela stojí fara. Jednopatrový dům z poloviny 18. stol. je v přízemí zaklenut křížovými a valovými klenbami. Hlavní sál je vyzdoben rokokovými malbami a žánrovými výjevy.

RADNICE
Západní frontu rozlehlého náměstí uzavírá radnice z 2. poloviny 18. století, která ovšem byla později secesně upravena. Její vnějšek byl však pozměněn novodobými opravami fasády. Do dnešní
rekonstruované podoby byla přestavěna po ničivém požáru v srpnu 1995.

MARIÁNSKÝ SLOUP
Střed náměstí tvoří mariánský sloup, motiv typický pro barokní období. Dal ho postavit kojetínský měšťan Johanes Kulhan v letech 1704-1705. Mariánský sloup je z hlediska ikonografického považován za morový sloup. Vedle morového sloupu stojí z pravé strany socha sv. Floriána, ochránce před požárem, a z levé strany socha sv. Vendelína,
ochránce stád a přeneseného domácího zvířectva. Plastiky jsou připisovány, podobně jako sochy bočních oltářů kostela, dílně jednoho z nejvýznamnějších moravských barokních umělců Bohumíra Fritsche, který byl představitelem první vlny sochařského klasicismu 18. století.


ŽIDOVSKÁ SYNAGOGA
Významnou kapitolou v dějinách města je existence židovské komunity. Tu dodnes připomíná nejstarší stavba ve městě, židovská synagoga, která je snad nejstarší stavbou tohoto
druhu v republice. V upravené podobě dnes slouží jako kostel církve československé husitské.
Kontakt: ThMgr. Dobromil Malý, tel: 581 76 45 14

ŽIDOVSKÝ HŘBITOV
Další připomínkou židovské kultury v Kojetíně je židovský hřbitov, kde se pohřbívalo až do počátku 40. let 20. století.
Smutný konec židů dnes připomíná pamětní deska na budově synagogy, která uvádí všechny oběti holocaustu.
Kontakt: Tomáš Hála, tel: 724 007 955


VZDĚLÁVACÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM
Bývalý zájezdní hostinec „U zlatého křížku“ na náměstí, v němž v únoru 1849 Josef Mánes maloval hanácká děvčata. Budova, známá jako Okresní dům, byla vystavěna v roce 1911 v secesním slohu archi-
tektem Františkem Skopalíkem. Budova po rekonstrukci v roce 2001 dostala oficiální název Regionální vzdělávací a informační centrum. V přízemí se nachází informační středisko, galerie, muzeum. V patře sídlí městská knihovna.

SOUČASNOST MĚSTA KOJETÍN
Město Kojetín leží na důležité dopravní křižovatce, železniční trať mezi Přerovem a Brnem existuje již více než 130 let a trať Kojetín – Ostrava přes 110 let.


Město má významnou rekreační polohu. Nedaleko od města probíhá Moravská cyklotrasa č. 47 Jeseník – Břeclav a cyklostezka č.5040 z Tovačova směrem na Měrovice - Plumlov. V okolí města je možno provozovat i vodní turistiku, tok řeky Moravy leží na hranicích Kojetína a je sjízdný směrem do Tovačova i Kroměříže. Okolní krajina je typickou krajinou rovinaté Hané protkané řadou vodních ploch a toků, částečně porostlá lužními lesy a zbytky luk. Na jih od města se zvedá úpatí Chřibů se smíšenými lesy a doubravami.


Součástí rekreace obyvatel města a jeho návštěvníků je také koupaliště, které tvoří tři bazény. V jeho těsné blízkosti se rozprostírá rybník Na Hrázi bohatý svojí faunou i florou. Jeho hladinu každoročně zdobí hejno labutí a okolí lemují stromy bohaté svými korunami a množstvím rozličného ptactva.

Kojetínské náměstí obklopují měšťanské domy, z nichž některé si ponechaly svůj historický ráz. Stejně jako dříve jejich přízemí je vyplněno různými obchody a restauracemi.

Nezbytnou součástí života ve městě je poliklinika, spořitelna, pošta a jiné instituce sloužící občanům a široké veřejnosti.

Město je bohaté na kulturní a národopisné tradice. Velmi aktivní je v tomto směru soubor Hanácká beseda, Hanácká scéna a tvůrčí skupina Signál 64, ve které se angažují místní výtvarníci a umělci. Kulturu ve městě zajišťuje Městské kulturní středisko Kojetín, které pořádá různé výstavy, koncerty, přehlídky, apod. Nejvýznamnějšími
kulturními akcemi je březnová Přehlídka amatérských divadelních souborů a v srpnu Kojetínské hody a Hudební léto.

Na závěr nelze nevzpomenout významných kojetínských rodáků – malíř Sebastini, právník Jan Strakonický, historik Béda Dudík, historik Josef Chytil, akad. malířka Marie Gardavská, akad. malíř Jan Sázel, akad. malíř Vojtěch Štolfa, akad. sochař Stanislav Hlobil, akad. sochař Zdeněk Krybus, hudební skladatel Gustav Vožda, spisovatel Bohumír Štéger a spisovatel Vladimír Novotný.

Pro svoji krásu a bohatou historii je město Kojetín klenotem střední Hané a je otevřeno všem návště-vníkům obdivujícím kouzlo přírody a lidského umění.