Toman a Toman - ruční výroba pohlednic

První stopy osídlení vedou až do starší doby kamenné. Vrch Kotouč u Štramberka je nalezištěm kostí a stop osídlení, které je datováno až do doby 40000 let př. n. l. V katastru Kopřivnice v západní části severního svahu Červeného kamene, u vodního pramene, bylo objeveno keltské sídliště z 2. st. př. n.l., pojmenované po zdejším prameni bezejmenného potůčku, Šutyrova studánka. Asi v polovině 13. století založil olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku hrad Šostýn. V téže době se pod ním datuje vznik vsi Kopřivnice[1].

Z další historie Kopřivnice je doloženo datum 5.října 1621, kdy obec přepadli vzbouření Valaši pod vedením rytíře Jana Adama z Vítkova a vydrancovali ji [1].

V červnu roku 1695 došlo v Kopřivnici k selskému povstání.

V polovině 16. století zde byl postaven dřevěný kostel, který byl nejcennější památkou staré Kopřivnice. Měl kazetový strop a původně trojdílný oltář, který je zachován v Zemském muzeu. Na hřbitově okolo kostela se dodnes nachází památky, jako opukový kříž Ignáce Rašky, umělecké hrobky zakladatelů kopřivnického průmyslu, hroby fojtů a dva pískovcové napoleonské kříže. Hřbitov je chráněn státní památkovou péčí [1].

Roku 1820 vystavěna první zděná škola.

1850 - Ignác Šustala zakládá továrnu na kočáry

1897 byl dřevěný kostel zbořen

Roku 1910 byly povýšení Kopřivnice na městys. Status městys byl Kopřivnici změněn na město vládou Československé republiky v roce 1948.[2] V roce 1967 byl městu přidělen městský znak.

[editovat]

První stopy osídlení vedou až do starší doby kamenné. Vrch Kotouč u Štramberka je nalezištěm kostí a stop osídlení, které je datováno až do doby 40000 let př. n. l. V katastru Kopřivnice v západní části severního svahu Červeného kamene, u vodního pramene, bylo objeveno keltské sídliště z 2. st. př. n.l., pojmenované po zdejším prameni bezejmenného potůčku, Šutyrova studánka. Asi v polovině 13. století založil olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku hrad Šostýn. V téže době se pod ním datuje vznik vsi Kopřivnice[1].

Z další historie Kopřivnice je doloženo datum 5.října 1621, kdy obec přepadli vzbouření Valaši pod vedením rytíře Jana Adama z Vítkova a vydrancovali ji.

V červnu roku 1695 došlo v Kopřivnici k selskému povstání.

V polovině 16. století zde byl postaven dřevěný kostel, který byl nejcennější památkou staré Kopřivnice. Měl kazetový strop a původně trojdílný oltář, který je zachován v Zemském muzeu. Na hřbitově okolo kostela se dodnes nachází památky, jako opukový kříž Ignáce Rašky, umělecké hrobky zakladatelů kopřivnického průmyslu, hroby fojtů a dva pískovcové napoleonské kříže. Hřbitov je chráněn státní památkovou péčí.