Toman a Toman - ruční výroba pohlednic

Mohelnice leží na okraji území nepřetržitě osídleného od velkomoravské doby. Archeologický výzkum odkryl v historickém jádru nynějšího města nejméně tři sídlištní útvary z 9. století až z 1. pol. 13. století. Osady se nacházely v dnešním prostoru mezi Smetanovou ulicí a náměstím Tyrše a Fügnera, další pak pod silnicí do Stavenice. Nejvýznamnější však bylo osídlování v dnešním Újezdu, které mělo funkci trhové vsi. Nepochybně v souvislosti se založením stejnojmenného města, obyvatelé dosavadní sídliště po pol. 13. století opustili. Vysazení nového sídlištního útvaru se událo před rokem 1273, kdy se Mohelnice poprvé nazývá městem.( Z archivních materiálů však víme o mnoha listinách, které byly vydány ještě před založením města a mění tak dosavadní pohled na mohelnickou ostrožnu. Zde také pramení názor jedné skupiny historiků, že vzniká biskupský dvorec či týn, který se ztotožňuje s pozdějším děkanstvím na Kostelním náměstí, dnešní budova muzea. Zmínka o mariánském kostele je možno si vysvětlit jako předchůdce kostela svatého Tomáše. Další verze uvádí, že první lokace města mohla probíhat v prostoru dnešní ulice Hradební, kde se v historických pramenech uvádí tvrz a i zde je urbanismus města velmi neuspořádaný. Konkrétnější vysvětlení by nám napověděl až archeologický výzkum.

Mohelnice je městem lokačního typu. Historické jádro tvoří ovál, urbanistická osnova středověkého města přetrvala prakticky neporušena až do současnosti. Centrum města tvoří obdélné náměstí s domy po obvodu, v severní části je umístěn kostel svatého Tomáše a muzeum. Hradební ochoz sleduje na vnitřní straně areálu ( historického centra) oboustranně obestavěná ulička. Z náměstí směřují k hradbám krátké uličky, ukončené městskými branami. V současné době je dochována pouze severní brána, brány v ulici Třebovské a Smetanové jsou čitelné ve fasádě domů.
Vlastní náměstí sestává z jednopatrových řadových domů s obchodním parterem a zaujímají většinou poměrně úzké středověké parcely . Jen několik málo domů obsahuje pozdně renesanční jádro vyznačující se dvoutraktovou dispozicí s dolní síní zaklenutou valenou klenbou s lunetami.
Město Mohelnice však bylo nepochybně založeno jako hospodářské a správní středisko území kolonizovaného olomouckými biskupy. Funkce hospodářského centra Mohelnice zůstala natrvalo, administrativní správa byla kolem poloviny 14. století přenesena na hrad Mírov. Jak bývá u poddanských měst obvyklé, přijala Mohelnice za svůj znak erb vrchnosti - tedy šest kuželů olomouckého biskupství).
Podle análů kláštera Hradisko husité vypálili Mohelnici v roce 1433, v roce 1642 dobila město švédská vojska. V roce 1662 vyhořela jižní část města a Loštické předměstí, roku 1736 východní část města včetně hřbitovního kostela sv. Stanislava, roku 1841 vyhořelo vnitřní město a roku 1857 vyhořelo opět 32 domů na jižní části města.