Toman a Toman - ruční výroba pohlednic

Osmitisícové krušnohorské letovisko leží v horském údolí, tvořeném řekou Rolavou, chráněném od západu, severu a východu zalesněnými hřebeny Krušných hor, v nadmořské výšce 550 – 650 m. Jako většina měst v Krušných horách vděčí Nejdek za svůj vznik dolování. Nejstarší zpráva o Nejdku pochází z roku 1340, kdy se již zde dolovala cínová ruda. Hornická osada byla povýšena na město roku 1410. V 16století se v Nejdku začala dobývat i železná ruda. Bývalé dolování a hutnictví dokládají i názvy sousedních obcí: Vysoká Pec, Nové Hamry, Vysoká Štola, Smolné Pece. I když se v Nejdku po několika marných pokusech od dolování rud upustilo, zůstal Nejdek průmyslovým centrem západního Krušnohoří. Již roku 1513 se mluví o nejdeckých železárnách. Ty byly zárodkem továrny, dnešní Metalis, která je jednou z největších sléváren lehkých kovů u nás. V polovině minulého století se začal v Nejdku rozvíjet textilní průmysl. Z malé přádelny, která vznikla před 150 lety z bývalé papírny, vyrostla dnešní mohutná přádelna a česárna vlny, a.s. Vlnap, která je svými 1500 zaměstnanci největším výrobcem strojních a ručně pletacích přízí v České republice.
K velkému hospodářskému oživení města došlo po roce 1881, kdy byla dostavěna železnice z Chodova přes Novou Roli do Nejdku. V roce 1899 pak byla dokončena trať z Karlových Varů do Potůčků a Johangeorgenstadtu. Její horská část z Nejdku přes Nové Hamry, Tisovou, Oldřichov do Perninku bývá pro překonání velkého rozdílu nadmořských výšek na krátkém úseku a pro krajinné krásy nazývaná „Krušnohorským Semmeringem“. V roce 1897 byla postavena rozhledna na Tisovském vrchu nad Nejdkem (německy Peindl), výletní atrakce celé oblasti. Z kamenné rozhledny, jejíž ochoz je v nadmořské výšce 1 000 m, je možno obhlédnout celé západní Krušnohoří, Doupovské vrchy, Karlovy Vary a Slavkovský les.
K pamětihodnostem města patří především starobylá nejdecká hradní věž, stojící v centru města na ostrohu, obtékaném řekou Rolavou. Tato románská věž je zbytkem hradu, který byl postaven kolem roku 1300 prvním známým držitelem Nejdku Konrádem Plikem. Věž později sloužila k uložení cenností, hlavně zde dolovaného cínu. Při nepřátelském napadení poskytovala horníkům útočiště. Svou výhodnou polohou ovládala celé nejdecké údolí. Obydlena byla až od roku 1890, kdy byl poslední věžník, se ženou a dětmi zde bydlící, vystěhován pro nebezpečí zřícení převislé skály. Ta zatím stojí neporušena dodnes. Roku 1786 se jí obdivoval i Goethe. Při své cestě ze Schneebergu do Karlových Var se zde zastavil a zachytil skálu i věž zdařilou kresbou. Z dalších památek návštěvníka upoutá barokní kostel sv. Martina z roku 1756 a před ním stojící socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1710. Původní zámek z roku1653 byl několikrát přestavěn, jeho současná podoba pochází z roku 1889. Nad Bernovským rybníkem stojí malebný evangelický kostel z roku 1904. Obě strany náměstí vroubí domy s historizujícími fasádami z let 1860 – 1914.
Po „sametové“ revoluci začalo město růst do krásy. Zejména na náměstí Karla IV., na němž občané v roce 1990 „referendem“ odmítli stavbu panelového obchodního domu vedle kostela sv. Martina, se vyrojily soukromé obchody, fasády domů se vylouply ze své šedi, část asfaltových chodníků byla vydlážděna. Ve městě vyrostly dvě nové továrny s ekologicky čistým výrobním programem s účastí zahraničního kapitálu, firmy Witte a Swissform. K bývalé okresní nemocnici, dnes léčebně dlouhodobě nemocných a k poliklinice přibude v roce 1996 nový ústav sociální gerontologie se 120 lůžky. V Nejdku jsou dvě základní školy, čtyři mateřské školy, Střední odborné učiliště s Rodinnou školou, Základní umělecká škola s obory instrumentálními a výtvarnými. Nejdek má městské muzeum s národopisnými sbírkami z Nejdecka a Krušnohoří, s pravidelnými výstavami pořádanými Karlovarským Muzeem, které mají dobrou i mezinárodní návštěvnost. V Nejdku působí čilý Kruh přátel hudby, který uspořádal již 140 koncertů vážné hudby, a to vynikajících umělců známých po celé Evropě i v zámoří. Od roku 1990 se každoročně koncem června pořádá Pouť dobré vůle, na níž se setkávají krajané z Čech a Německa.
Město se odhodlaně hlásí k ekologickému programu, očištění ovzduší a vod. V roce 1996 bude dokončen parovod Vřesová – Nejdek, který odstraní velké zdroje znečištění ovzduší – teplárny a kotelny na tuhá paliva. Vytápění zbývajících domácností bude zajištěno zemním plynem a elektřinou. Na řece Rolavě se vybuduje v letech 1995 – 1997 velká čistička odpadních vod, společná pro Vlnap a pro město.
Přijeďte do Nejdku, do města oplývajícího přírodními krásami, bohatou historií, zdravým klimatem a přívětivými lidmi!