Toman a Toman - ruční výroba pohlednic

Již 700 let vévodí malebné kotlině řeky Krupé, lemované věncem hor v čele s masívem Králického Sněžníku, typické horské městečko - Staré Město pod Sněžníkem, původním názvem Goldek, což znamená Zlatý roh nebo Zlatý kout. Jeho založení spadá do období velké kolonizace severní Moravy v druhé polovině 13. a počátkem 14. století. Šlo zřejmě o kolonizaci hornickou, jejímž nositelem v této oblasti byl cisterciácký klášter v Kamenci v Kladsku. Potvrzuje to také první přímá zmínka o Starém Městě, která pochází z listiny datované 3.5.1325. Touto listinou rytíř Jan Wustehube daroval Staré Město (v latinsky psaném textu Antiqua Goldek, čímž se rozeznávalo od mladšího Goldeku, pozdějšího Kolštejna) s deseti okolními vesnicemi zmíněnému klášteru. Už zde se označovalo jako oppidum tedy městečko. Název Staré Město se začal užívat teprve v 15. století. Zprávu, že Staroměstsko navštívil roku r. 1336 markrabě a pozdější císař Karel IV. a povýšil městečko na svobodné horní město a dal mu do znaku medvěda a horníka, nutno brát jako nedoloženou. Její historické jádro se skrývá v tom, že původní obyvatelé byli horníci a že v okolí města, jak dokazuje i řada pomístních názvů, se intenzívně dolovalo, zejména zlato, stříbro a železná ruda.


pohled na náměstí
Staré Město bylo také původním sídlem pozdějšího kolštejnského panství, v jehož zástavním držení se setkáváme s předními šlechtickými rody: s pány z Lipé (14. stol.), z Valdštejna (Hynek, zvaný Kolštejnský, byl jednou z významných postav za husitských válek), ze Zvole (15. a 16. stol.), z Vrbna (přelom 16. a 17. stol.), z Petřvaldu (počátek 17. stol.) a z Liechtenštejna (pol. 17. až pol. 19. stol.).

Za husitských válek byla báňská díla v okolí zničena a později, za zhoršených poměrů, si už nikdo nedal s kutáním tolik práce, aby Starému Městu pomohl k dřívějšímu významu horního města. R. 1448 se Staré Město dostalo do majetku severomoravského rodu pánů ze Zvole. Zejména Václav ze Zvole se v polovině 16. století snažil Staré Město povznést a učinit z někdejšího horního města v době, kdy sláva zlatých a stříbrných dolů již náležela minulosti, obchodní a řemeslnické středisko. Roku 1560 vymohl Starému Městu u císaře Ferdinanda I. dva výroční trhy a pravidelné trhy týdenní. V témž roce bylo Staré Město znovu vysazeno na město. To bylo tehdy zejména městem pláteníků, jak ukazuje tkalcovský řád, který zdejší pláteníci převzali r. 1565 od pláteníků olomouckých. Z roku 1563 je doložena štítová pečeť města s obrazem doleva obráceného horníka, který hornickým želízkem doráží na vztyčeného doprava obráceného medvěda. Typář může pocházet už ze 14. století. Týž obraz, jenom zrcadlově obrácený, vidíme na štítě na mladších pečetích i v městském znaku.