Toman a Toman - ruční výroba pohlednic

Již v raném středověku patřilo toto místo zřejmě k těm, v nichž houfně vznikala nová sídliště. Přesné časové zjištění, kdy se první osadníci rozhodli vyklučit les poblíž říčky Březné a založiv kopcovitém terénu své sídlo, neznáme. Avšak latinské privilegium z roku 1278 o prodeji šilperské rychty, objevené ve vídeňském archívu Lichtenštějnů v roce 1950, je jasným svědectvím o existenci Šilperka právě již v roce 1278. Potvrzuje domněnku, že Šilperk byl založen německými kolonisty někdy v polovině 13. století při hromadném osidlování severní Moravy. Tehdy se zde dobývala železná ruda a byl tu železný hamr.

K 700. výročí založení města napsal učitel a spisovatel, rodák z Horních Studének, Václav Rýznar publikaci s názvem Štíty 1278 1978. V ní zasvěceně provází čtenáře historií Štítů od 13. století do dneška.

Pár slov o autoru publikace.

Václav Rýznar patřil v období mezi světovými válkami k významným osvětovým a kulturním pracovníkům české menšiny. Narodil se 28. září 1901 v Horních Studénkách v rodině starosty obce Josefa Rýznara. Studoval na reálném gymnáziu v Litovli a započatá studia na právnické fakultě opustil, aby se věnoval českým dětem jako učitel na severní Moravě. Působil na školách ve Zborově, Horních Studénkách, Bílé Vodě a v Šilperku Štítech. Zde pracoval jako odborný učitel na státní měšťanské škole. Byl kolegou a zároveň přítelem spisovatele Josefa Kocourka. Doplnil si své vzdělání na filozofické fakultě v Brně a v Olomouci. Byl pověřen založením školy v Horní Ořešné a řízením měšťanské školy v Jestřebici a Krasíkově. Po obsazení pohraničí Němci se odstěhoval do Olomouce, kde vyučoval, zastával místo osvětového inspektora, vedoucího OPS a asistenta ve Výzkumném ústavu odborného školství. Věnoval se vlastivědné práci a spisovatelství. Zemřel v Olomouci 2. 5. 1980.

Z jeho rozsáhlého odborného, historického a sociologického díla můžeme jmenovat:

Z výzkumu prostředí hraničářského dítěte na šilperku, Sociologický výzkum československého pohraničí, O řeči severomoravských hraničářů a zejména knížku příběhů chlapce ze Šilperka pro děti Lyžařské pohádky. Publikoval také články v mnoha časopisech.

V dnešní svobodné době nabízíme čtenáři nově upravený přehled o historii Štítů, který byl dílem Václava Rýznara inspirován a jehož slova byla v této publikaci použita s laskavým svolením jeho rodiny. Dalším cenným zdrojem skutečností z dějin Štítů bylo dílo Jana Březiny Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848.

Cílem tohoto spisku je předložit čtenářům a zejména mladé generaci zpracování historie Štítů a Štítecka pro uvědomění si dávnověkosti a významu místa. Neklade si za cíl zpracovávat historii nedávnou, ale nahlédnout do análů a uvidět Štíty v jejich dějinné situaci a souvislostech.

Již v raném středověku patřilo toto místo zřejmě k těm, v nichž houfně vznikala nová sídliště. Přesné časové zjištění, kdy se první osadníci rozhodli vyklučit les poblíž říčky Březné a založiv kopcovitém terénu své sídlo, neznáme. Avšak latinské privilegium z roku 1278 o prodeji šilperské rychty, objevené ve vídeňském archívu Lichtenštějnů v roce 1950, je jasným svědectvím o existenci Šilperka právě již v roce 1278. Potvrzuje domněnku, že Šilperk byl založen německými kolonisty někdy v polovině 13. století při hromadném osidlování severní Moravy. Tehdy se zde dobývala železná ruda a byl tu železný hamr.

K 700. výročí založení města napsal učitel a spisovatel, rodák z Horních Studének, Václav Rýznar publikaci s názvem Štíty 1278 1978. V ní zasvěceně provází čtenáře historií Štítů od 13. století do dneška.

Pár slov o autoru publikace.

Václav Rýznar patřil v období mezi světovými válkami k významným osvětovým a kulturním pracovníkům české menšiny. Narodil se 28. září 1901 v Horních Studénkách v rodině starosty obce Josefa Rýznara. Studoval na reálném gymnáziu v Litovli a započatá studia na právnické fakultě opustil, aby se věnoval českým dětem jako učitel na severní Moravě. Působil na školách ve Zborově, Horních Studénkách, Bílé Vodě a v Šilperku Štítech. Zde pracoval jako odborný učitel na státní měšťanské škole. Byl kolegou a zároveň přítelem spisovatele Josefa Kocourka. Doplnil si své vzdělání na filozofické fakultě v Brně a v Olomouci. Byl pověřen založením školy v Horní Ořešné a řízením měšťanské školy v Jestřebici a Krasíkově. Po obsazení pohraničí Němci se odstěhoval do Olomouce, kde vyučoval, zastával místo osvětového inspektora, vedoucího OPS a asistenta ve Výzkumném ústavu odborného školství. Věnoval se vlastivědné práci a spisovatelství. Zemřel v Olomouci 2. 5. 1980.

Z jeho rozsáhlého odborného, historického a sociologického díla můžeme jmenovat:

Z výzkumu prostředí hraničářského dítěte na šilperku, Sociologický výzkum československého pohraničí, O řeči severomoravských hraničářů a zejména knížku příběhů chlapce ze Šilperka pro děti Lyžařské pohádky. Publikoval také články v mnoha časopisech.

V dnešní svobodné době nabízíme čtenáři nově upravený přehled o historii Štítů, který byl dílem Václava Rýznara inspirován a jehož slova byla v této publikaci použita s laskavým svolením jeho rodiny. Dalším cenným zdrojem skutečností z dějin Štítů bylo dílo Jana Březiny Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848.

Cílem tohoto spisku je předložit čtenářům a zejména mladé generaci zpracování historie Štítů a Štítecka pro uvědomění si dávnověkosti a významu místa. Neklade si za cíl zpracovávat historii nedávnou, ale nahlédnout do análů a uvidět Štíty v jejich dějinné situaci a souvislostech.