Toman a Toman - ruční výroba pohlednic

Hornické muzeum Příbram patří k nejstarším muzeím v České republice. Svojí odbornou činností navazuje na práci někdejšího Krajinského muzea v Příbrami, které bylo založeno díky osobní iniciativě vlastivědného badatele, řídícího učitele Ladislava Malého dne 12. 12. 1886. Vedle městských památek shromažďovalo od prvopočátku nejvíce sbírkových předmětů z oblasti příbramského hornictví a hutnictví, dominantních stimulů dynamického rozvoje regionu, s tradicí sahající až do pravěku.

     V 19. století dosáhla zdejší montánní činnost evropského, v mnohých směrech i světového významu. Do muzejního depozitáře byly získány mimo jiné archeologické nálezy z doby Keltů, středověké a novodobé hornické pracovní nástroje a nářadí, sbírky nerostů, báňské uniformy, prapory, modely šachet zv. štufnverky, staré důlní mapy, úřednické listiny a také doklady umělecké lidové tvořivosti havířů. Souběžně s Krajinským muzeem existovalo v Příbrami již od 19. století též podnikové tzv. Hornické muzeum zřízené C.k. Karloboromejským hlavním horním závodem na stříbro a olovo, později Státními doly na stříbro a olovo v Příbrami. Část exponátů tohoto muzea byla v inventáři a přístupná příležitostně veřejnosti již od roku 1852. Jednalo se zejména o rozsáhlou kolekci vzorků rud a průvodních hornin z příbramské rudní oblasti a o některé další unikátní materiály vztahující se k vývoji místního báňského podnikání.

     V hospodářsky vyspělém světě se od 1. poloviny 20. století postupně utvářel názor uchovávat pro budoucí generace doklady uplynulého stopadesátiletého období převratného technického pokroku a rozvoje. Rovněž naše země na tyto trendy reagovala a výsledkem byl kromě jiného vznik nových muzeí orientovaných na industriální dědictví 19. a počátku 20. století. V bývalém Československu však bylo třeba zdolávat v této souvislosti mnohé složité překážky. Například se vypořádat se skutečností, že řada technických památek byla ještě "v provozu". Nemalé potíže představoval nedostatek finančních prostředků nutných k zabezpečení a následné transformaci vybraných památek pro kulturní účely. To je ale problém i současné doby. Do roku 1989 vstupovala na scénu též záporná politická hlediska, mimo jiné negativní hodnocení "výdobytků kapitalismu očima budovatelů socialismu".

     Přes všechny tyto a další nesnáze se nakonec podařilo i u nás zahájit sledovaný proces. Obrovský díl záslužné práce na tomto poli vykonal, nejednou ve ztížených podmínkách, světově uznávaný montánní historik a dlouholetý vedoucí hornického oddělení Národního technického muzea (NTM) Praha, PhDr. Jiří Majer, CSc., který přišel s myšlenkou na zachování hlavních báňských staveb a provozů v Příbrami - Březových Horách, v centru mezinárodně významného historického rudního revíru, a jejich přeměnu, poté, až skončí těžba (což nastalo v roce 1978), v hornické muzeum. První organizační kroky byly v tomto směru učiněny již v letech 1954-1955, kdy hornické fondy podnikového muzea bývalých Státních dolů na stříbro a olovo, poté Rudných dolů (RD) Příbram, n.p., převzalo do správy NTM Praha a začlenilo je do pobočky svého hornického oddělení. Následně roku 1957 předaly tehdejší RD Příbram, n.p. NTM Praha patrový úřednický dům poblíž Ševčinské šachty s cílem zřídit zde nové hornické muzeum, jako sídlo již vzpomínané pobočky NTM. Do roku 1959 byl objekt rekonstruován a o čtyři roky později, v souvislosti s institucionálními změnami, se stalo toto Hornické muzeum Příbram na Březových Horách nakonec součástí Okresního muzea v Příbrami (pokračovatele někdejšího Krajinského muzea v Příbrami), zřízeného k 1. 1. 1955 Okresním národním výborem v Příbrami, od 28. 9. 1992 pak Okresním úřadem Příbram. Dne 1. 1. 2003 na základě zák. č. 290/2002 Sb. se stala státní příspěvková organizace Okresní muzeum v Příbrami příspěvkovou organizací Středočeského kraje a vrátila se k historickému pojmenování - Hornické muzeum Příbram.

     Klíčovým momentem k utvoření základní dlouhodobé strategie rozvoje příbramského báňského muzea v přírodě se staly výsledky jednání mezinárodního semináře věnovaného problematice záchrany a nového využití montánních památek na Příbramsku, uspořádaného v roce 1973 Českou vědecko-technickou společností, pobočkou národního podniku Rudné doly Příbram, a Národním technickým muzeem Praha, pod záštitou Federálního Ministerstva hutnictví a strojírenství, na kterém bylo dohodnuto, že jádro muzea bude tvořit areál Ševčinského dolu, dolu Vojtěch a Anna, k nimž bude vybráno několik doplňujících objektů a zařízení.

     Konkrétním výsledkem těchto snah byla v letech 1974-1978 rekonstrukce cáchovny Ševčinského dolu a její začlenění do muzea s expozicí o historii hornictví na Příbramsku. Stalo se tak roku 1978 při příležitosti konání XVII. ročníku mezinárodního sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice. Současně byla zpřístupněna veřejnosti také původní hornická chalupa se základy ze 17. století, s interiérovou expozicí přibližující život havířské rodiny na přelomu 19.- 20. století. O rok později se uskutečnily částečné opravy hlavní šachetní budovy Ševčinského dolu,  do které byla situována stálá expozice o vývoji svislé důlní dopravy ve zdejším revíru. V roce 1981 se podařilo přebudovat pro muzejní  provoz objekt někdejších sypů Ševčinského dolu a i zde vznikla stálá výstava dokumentující slavné hospodářské a kulturní tradice města a regionu. Tím však na více než deset let veškeré stavební práce orientované na záchranu montánních památek v Příbrami-Březových Horách ustaly.  Objekty chátraly a řada z nich byla záhy v havarijním stavu. To se týkalo i budov využívaných muzeem, ve kterých se uskutečnily v průběhu 50. - 70. let 20. století opravy. Vzpomínaná doba přinesla i nenávratné ztráty. Došlo například ke zbourání těžní věže dolu Anna, památkově chráněné kotelny v areálu dolu Vojtěch apod. Někdejší velkorysé plány záchrany a využití dalších báňských památek se zdály být utopií a nerealizovatelné. Příčiny neutěšeného stavu bychom mohli hledat v oblasti ekonomické i společenské, určitou roli sehrál též lidský faktor, případně jiné stimuly.

     Je takřka symbolické, že se na sklonku 20. století a zejména na prahu století 21. situace postupně mění a najde se stále více kompetentních lidí ochotných také u nás pozitivně ovlivnit vztah společnosti k výsledkům práce našich předků. Zásadní zlom nastal v 90. letech 20. století a nastartoval zcela novou etapu i pro začátek století jedenadvacátého. Z hlavních projektů směřujících k záchraně a následné prezentaci montánních památek na Březových Horách, které spravuje Hornické muzeum Příbram nebo které muzeum provozuje na základě uzavřených dohod o využívání báňských děl pro kulturní a vzdělávací účely, je možné uvést následující:

     V letech 1993-1994 uskutečnily Rudné doly Příbram, s.p. generální opravu hlavní šachetní budovy a strojovny Ševčinského dolu (objekty registrovány v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Příbram pod číslem 2845). Smlouvou o převodu práva hospodaření č. 11-23/7/95 z 31.7.1995 je pak poskytly bezúplatně k expozičním účelům příbramskému muzeu. Do hlavní šachetní budovy byla doplněna výstava vrtací techniky a na ochoz věže umístěno panorama březohorského rudního revíru a okolních Brd ve výtvarném zpracování Jana Čáky. Ve strojovně je možné spatřit expozici přibližující vrchol báňského podnikání v revíru v 2. polovině 19. století. Nechybí ani monumentální důlní kompresor, jeden z nejstarších na Příbramsku.

     V letech 1990 - 1997 došlo na odvalu Ševčinské šachty k vybudování expozice důlní techniky  používané na Příbramsku od 2. poloviny 20. století do ukončení těžebních prací. Na více než 180 m kolejí bylo instalováno okolo sta různých strojů a zařízení z Rudných a Uranových dolů Příbram. Tento projekt by muzeum nemohlo realizovat bez pomoci a spolupráce s Rudnými doly Příbram, s.p. a se státním podnikem DIAMO, o.z. Správa uranových ložisek Příbram. Pro budoucí generace se tak podařilo zachránit hmotné doklady přibližující pracovní činnost, která se zásadním způsobem zapsala do dějin regionu a zároveň proslavila Příbramsko i v zahraničí. K vzpomínané expozici v plenéru přibyla v roce 2000 ještě replika historického důlního žentouru, následně pak kopie středověkého rumpálu a  havířské zvoničky.

     V roce 1998, po předchozím schválení Obvodním báňským úřadem Příbram (č.j. 1317-406-Šch/Jan-98 z 25.6.1998), se podařilo muzeu uzavřít s RD Příbram, s.p. důležitou dohodu. Dokument se týkal využívání báňského díla Prokopské štoly pro turistické účely. Od tohoto data mohou návštěvníci Hornického muzea Příbram sfárat do historického podzemí a projet důlním vláčkem přes 260 m dlouhou štolou až k ústí jámy Prokop z roku 1832, nejhlubší v revíru a jedné z nejhlubších šachet ve střední Evropě (1597,6 m). Dne 11. 6. 2001 byla podepsána mezi RD Příbram, s.p. a muzeem další dohoda, tentokrát s číslem 09-27/8/01, o využívání báňského díla Vodní štoly Anna pro vzdělávací účely. Obě dohody se novelizovaly k 5. 2. 2002 státním podnikem DIAMO, o.z. Správa uranových ložisek Příbram (s ohledem na zrušení RD Příbram, s.p. a jejich začlenění do s.p. DIAMO). Díky vstřícnosti s.p. DIAMO a jeho péči o historická důlní díla nabízí Hornické muzeum Příbram prohlídku Prokopské štoly a zároveň i exkurzi 330 m dlouhou Vodní štolou Anna vyrubanou koncem 18. století mezi dolem Anna a Vojtěch k zajištění přívodu vody. Navíc se podařilo zachránit také zbytky Anenské úpravny, která zde existovala do 1. světové války.

     Na základě Dohody o využívání báňských děl pro kulturní a vzdělávací účely uzavřené dne 8. 7. 2003 mezi správcem důlních děl - státním podnikem DIAMO, odštěpným závodem Správa uranových ložisek se sídlem v Příbrami, a Hornickým muzeem Příbram zpřístupnilo muzeum v roce 2003 veřejnosti  vodní kolo v podzemí dolu Drkolnov; obrovský monument z 19. století o průměru 12,4 m, který svým stářím a technickými parametry patří mezi montánní památky mezinárodního významu.

     Jedním z nejnovějších investičních záměrů Hornického muzea Příbram, jehož první etapa se realizovala do konce roku 2004, je částečná rekonstrukce úzkokolejné železniční dráhy, směřující z nádvoří Ševčinského dolu k Vojtěšské úpravně. Tato železnice zde vznikla roku 1884 a po ukončení těžby Ševčinským dolem byla zrušena. Projekt, financovaný muzeem a Městem Příbram, zpracovala v roce 2004 spol. s r.o. DIPRO Praha. Řeší přepravu turistů důlním vláčkem (akumulátorová lokomotiva a dva vozy pro transport osob) z areálu Ševčinského dolu po povrchu přes obnovený most nad ulicí Pod Kovárnami a dále ulicí Pod Struhami k portálu Ševčinské štoly. Do budoucna se uvažuje o znovuotevření této štoly a o jízdě důlním vláčkem podzemím až k šachtě Vojtěch.

     V letech 1997-1999 uskutečnily RD Příbram, s.p. adaptaci hlavní šachetní budovy a cáchovny dolu Anna. Smlouvou o bezúplatném převodu práva hospodaření č.11-23/1/99 z 27. 5. 1999 pak získalo muzeum historický objekt anenské cáchovny k expozičním účelům. V sále přístupném z nádvoří Anenské šachty byla roku 2002 vybudována stálá výstava přibližující vývoj úpravárenství a hutnictví od nejstarších dob do současnosti. Při její realizaci významným způsobem pomohly Kovohutě Příbram, a.s. Ve druhém sále, situovaném již pod úrovní terénu, se připravuje expoziční záměr orientovaný na problematiku geneze a následných změn v báňském záchranářství. Z tohoto sálu je možné rovněž vstoupit do podzemí Prokopské štoly. Ve třetím sále, taktéž pod horizontem nádvoří, se uvažuje o umístění výstavnického celku zaměřeného na montánní archeologii. V blízkosti anenské cáchovny se navíc podařilo v květnu roku 2000 objevit při revizi opuštěného důlního díla vedeného z Dědičné štoly směrem k povrchu nové možnosti zpřístupnění zajímavých stařin. Mezi doly Anna a Vojtěch se totiž dochoval ojedinělý komplex starých důlních děl s názvem Wasserlauf (vodní patro, vodotěžné patro - poznámka autora) přivádějící povrchové vody k jednotlivým vodním kolům, která zabezpečovala pohon vodozdvižných čerpadel, těžních a úpravárenských zařízení a podobně. Stáří tohoto vodního patra je možné datovat převážně do 18. a poloviny 19. století, ve výjimečných případech i před tento časový horizont. Součástí tzv. vodního patra jsou i komory vodních kol s komíny směřujícími k povrchu; jednak pod bývalou Anenskou úpravnou v těsném sousedství cáchovny, a dále s komínem, jenž ústí přímo do nejspodnějšího patra cáchovny dolu Anna.

     Vzpomínané revizní a zajišťovací práce týkající se 22 m vysokých komínů a komory pod dolem Anna, jehož vodní kolo sloužilo do poloviny 19. století k pohonu úpravárenského zařízení, byly ukončeny s.p. DIAMO počátkem října roku 2002. Tyto zhruba 200 let staré doklady umu předků mohli obdivovat mezi prvními návštěvníky Hornického muzea Příbram účastníci mezinárodního sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice. Projektovou dokumentaci zabezpečení starých důlních děl i vlastní stavební činnost připravil a realizoval o.z. Správa uranových ložisek Příbram, DIAMO, s.p. V souladu se závazným příkazem Obvodního báňského úřadu Příbram z 24. 10. 2002 byly následně provedeny veškeré činnosti týkající se komínu ústícího do cáchovny dolu Anna a nadpatří 1. patra mezi doly Anna a Vojtěch (tzv. vodního horizontu). Komín byl vyražen jako hloubení mezi povrchem a odpadní štolou, jejíž strop je 23,15 m pod podlahou anenské cáchovny. Vlastní výška komínu činí 22,7 m. Projekt řeší stabilitu komínu a objektu cáchovny, nabízí přístup na Wasserlauf a průchodnost podzemím od komory k jámě dolu Anna i do dalších stařin. Mimo jiné k Jánské jámě, k spodním Petrským jámám a k některým nepřefáraným partiím u dolu Vojtěch. Umožňuje navíc vybudování výtahového zařízení pro přepravu osob, včetně tělesně postižených, komínem z cáchovny dolu Anna do prostor Wasserlauf. Tento investiční záměr uskutečnilo Hornické muzeum Příbram díky příspěvku od svého zřizovatele, Středočeského kraje, v 2. polovině roku 2004 dle zpracovaného projektu od autorů Jiřího Fejkse a ing. Josefa Kováře.

     Průzkum a zabezpečení Wasserlauf s možností částečného zpřístupnění veřejnosti v rámci montánní turistiky vytváří Hornickému muzeu Příbram rozsáhlé perspektivy dalšího obohacení návštěvnických tras orientovaných na historické podzemí příbramských dolů. V obecné rovině půjde navíc o významný krok při zkoumání nových skutečností z dějin březohorského rudního revíru. Tyto počiny by nebylo možné naplňovat bez vstřícnosti a příkladného přístupu s.p. DIAMO a Obvodního báňského úřadu Příbram, jakož i bez finanční podpory zřizovatele muzea - Středočeského kraje.

     Kromě areálů v Příbrami - Březových Horách se prezentuje muzeum rovněž pobočkami situovanými v okolí města, v lokalitách dotčených též báňskou činností (Vysokochlumecko - těžba zlata, antimonu, žuly; Novoknínsko - těžba zlata; Vojna - těžba železných rud, stříbra a olova, uranové rudy).

     V roce 1998 odkoupilo muzeum od Lobkowiczů pozemek na katastru obce Vysoký Chlumec u Sedlčan o rozloze 3 ha. Následující rok zde začala výstavba Skanzenu (pobočky Hornického muzea Příbram). Do tohoto skanzenu jsou přenášeny vybrané typy nejohroženějších lidových staveb, které by v regionu na svém původním místě zanikly. Do krásného areálu v údolí potoka s malým rybníčkem jsou citlivě zakomponovány zemědělské usedlosti, chalupnická a domkařská stavení, hospodářské stavby (stodoly, špýchary), technické stavby na vodní pohon (pila, mlýn) i drobné sakrální stavby. V převážné většině jde o objekty z 18. až počátku 20. století. V konečné fázi se předpokládá transfer a znovupostavení zhruba 20 - 25 objektů. Jako první byl v roce 2000 přenesen dům z Obděnic u Petrovic. Bezpochyby velmi hodnotnou záležitostí z hlediska transferu tohoto stavení se stalo přenesení klenby černé kuchyně s částí komína, a to v bloku o hmotnosti 30 t, což je možné považovat v celostátním kontextu za nebývalý jev. Roku 2002 došlo k instalaci první interiérové expozice a k zpřístupnění části skanzenu návštěvníkům. Kromě částečně roubené stavby z Obděnic našly ve skanzenu místo dva roubené špýchary z Počepic, roubený dvouprostorový špýchar z Ratiboře, objekt vodní pily s vodním kolem z Dolní Sloupnice (v pořadí druhé zařízení tohoto typu umístěné v muzeích v přírodě na území ČR), celoroubený dům z Arnoštovic, dřevěný včelín ze Sedlčan, roubený dům s černou kuchyní z Mašova a další drobné technické a sakrální objekty.

     Od roku 2004 se stalo detašovaným pracovištěm Muzea vesnických staveb středního Povltaví Muzeum Špýchar v Prostřední Lhotě u Nového Knína, vybudované zásluhou Obecního úřadu Chotilsko a umístěné v památkově chráněném objektu špýcharu z 18. století, přibližující svými expozicemi život venkovského obyvatelstva středního Povltaví na Novoknínsku.

     Několik staletí dlouhou tradici dobývání zlata na Novoknínsku připomíná od roku 1999 Muzeum zlata. Bylo zřízeno Městským úřadem v Novém Kníně v historické budově Mincovny z 15. století při příležitosti konání Mistrovství světa v rýžování zlata na řece Kocábě u Nového Knína. Při koncipování expozic muzea spolupracoval Český klub zlatokopů, Národní muzeum Praha, Národní technické muzeum Praha, Regionální muzeum v Jílovém u Prahy a Hornické muzeum Příbram. V roce 2000 se stalo novoknínské muzeum pobočkou Hornického muzea Příbram.

     Usnesením vlády ČR č. 609 ze dne 16. 6. 1999 bylo rozhodnuto, že příbramské muzeum vybuduje v místě někdejšího vězeňského zařízení z doby komunistické perzekuce, v lokalitě Vojna u Příbrami mezi uranovými šachtami č. I a II, Památník Vojna jako pietní místo připomínající utrpení občanů po komunistickém puči v únoru 1948. Realizace částečné stavební rekonstrukce bývalého pracovního lágru Vojna byla zároveň spojena se vznikem tematických expozic přibližujících události v naší zemi po únoru 1948, historii vězeňských zařízení, protikomunistický odpor a dějiny uranového hornictví. Hlavní část stavebních úprav Památníku Vojna (pobočky Hornického muzea Příbram) byla realizována do konce roku 2004. V tomto ojedinělém muzeu se zachovaly autentické vězeňské objekty (v celkovém počtu 17 mezi uranovými šachtami č. I, II) z doby komunistické diktatury (např. velitelství věznice, korekce, tzv. bunkr, ubytovací budova, lágrová jídelna a ošetřovna atd.), jako jediné na území států někdejšího sovětského bloku - mimo Ruska.

     Od konce 90. let 20. století se zařadilo Hornické muzeum Příbram podle počtu stálých expozic mezi pět největších muzeí v ČR a k největším hornickým muzeím v Evropě; díky prezentační nabídce se těší návštěvnosti, která přesáhla ročně 60 000 osob, což je dokladem, že muzeum patří zároveň k vyhledávaným turistickým cílům Středočeského kraje.

Z významných událostí v dějinách příbramského muzea

• 12. 12. 1886 založeno v Příbrami muzeum (Krajinské muzeum - předchůdce Hornického muzea Příbram)
• 1. 1. 1955 muzeum zřízeno Okresním národním výborem v Příbrami
• 28. 9. 1992 muzeum zřízeno Okresním úřadem Příbram
• 1. 1. 2003 muzeum zřízeno na základě zák. č. 290/2002 Sb. Středočeským krajem

  ---

• 7. 5. 1992 navštívil prezident republiky Václav Havel bývalé vězeňské zařízení z doby komunistické diktatury v lokalitě Vojna u Příbrami a ve spolupráci s Konfederací politických vězňů inicioval vybudování Památníku Vojna (od r. 1999 pobočky příbramského muzea)
• 15. 10. 1995 bylo muzeum přijato Vědeckou radou mezinárodního sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice za odborného garanta tohoto sympozia a ředitel muzea jmenován členem Vědecké rady
• 6. 7. 1997 navštívil Hornické muzeum Příbram předseda Senátu Parlamentu ČR Petr Pithart
• 13. 5. 2000 se zúčastnili akce "Rekonstrukce poslední bitvy 2. světové války u Slivice 1945" pořádané Hornickým muzeem Příbram místopředseda Senátu Parlamentu ČR Zdeněk Vojíř, náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý a další hosté
• 9. 7. 2000 se zúčastnil zpřístupnění areálu dolu Vojtěch v Hornickém muzeu Příbram místopředseda Senátu Parlamentu ČR Zdeněk Vojíř
• 3. 10. 2001 bylo Hornické muzeum Příbram slavnostně přijato za člena Středoevropské unie technických muzeí (MUT), spolu s Národním technickým muzeem Praha, Technickým muzeem v Brně a Poštovním muzeem v Praze
• 12. 5. 2001 se zúčastnili akce "Rekonstrukce poslední bitvy 2. světové války u Slivice 1945" pořádané Hornickým muzeem Příbram místopředseda Senátu Parlamentu ČR Zdeněk Vojíř, náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý, poslankyně Parlamentu ČR Eva Dundáčková a další hosté
• 31. 10. 2001 navštívil Hornické muzeum Příbram hejtman Středočeského kraje Petr Bendl, seznámil se s hlavní expozicí v cáchovně Ševčinského dolu a absolvoval jízdu důlním vláčkem v Prokopské štole
• 1. 11. 2001 navštívil Hornické muzeum Příbram a jeho pobočky (Muzeum vesnických staveb středního Povltaví a Památník Vojna) ministr kultury ČR Pavel Dostál v doprovodu místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Zdeňka Vojíře a dalších hostů, během celodenní návštěvy si prohlédli všechny expozice muzea
• 27. 3. 2002 navštívil pobočku Hornického muzea Příbram - Památník Vojna velvyslanec USA Craig Roberts Stapleton
• 8. 4. 2002 navštívil expozici "Z dějin příbramského hornictví" v cáchovně Ševčinského dolu Hornického muzea Příbram místopředseda vlády ČR a ministr vnitra Stanislav Gross s doprovodem a zajímal se o dokumentaci k významným osobnostem z řad sociálně demokratických hornických předáků na Příbramsku, kteří v době Rakouska-Uherska emigrovali do USA
• 11. 5. 2002 se zúčastnili akce "Rekonstrukce poslední bitvy 2. světové války u Slivice 1945" pořádané Hornickým muzeem Příbram místopředseda Senátu Parlamentu ČR Zdeněk Vojíř, náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý, poslankyně Parlamentu ČR Eva Dundáčková, radní Středočeského kraje Josef Vacek a další hosté
• 14. 5. 2002 navštívil pobočku Hornického muzea Příbram - Památník Vojna hejtman Středočeského kraje Petr Bendl a následně poskytl finanční příspěvek z rezervy hejtmana na budování tohoto památníku
• 22. 5. - 24. 5. 2002 prezentovalo Hornické muzeum Příbram svoje zkušenosti se záchranou a využitím technických památek na mezinárodním semináři v Banské Štiavnici
• 31. 5. 2002 došlo k slavnostnímu zpřístupnění Galerie Karla Hojdena a Václava Šáry v šachetní budově dolu Vojtěch v Hornickém muzeu Příbram, akce se zúčastnili místopředseda Senátu Parlamentu ČR Zdeněk Vojíř, ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová, poslankyně Parlamentu ČR Eva Dundáčková, velvyslanec ČR v Římě Pavel Smetáček, zástupce hejtmana Středočeského kraje František Vácha, radní Středočeského kraje Josef Vacek a další hosté
• 30. 6. 2002 se zúčastnili slavnostního zpřístupnění expozice "Z dějin hutnictví a úpravárenství" v cáchovně dolu Anna v Hornickém muzeu Příbram poslanec Parlamentu ČR Josef Řihák, radní Středočeského kraje Zbyněk Šorm a Josef Vacek a další hosté
• 10. 5. 2003 se zúčastnili akce "Rekonstrukce poslední bitvy 2. světové války u Slivice 1945" pořádané Hornickým muzeem Příbram senátor Jaromír Volný, náčelník Generálního štábu AČR Pavel Štefka, poslankyně Parlamentu ČR Eva Dundáčková, zástupce hejtmana Středočeského kraje František Vácha, radní Středočeského kraje Josef Vacek a další hosté
• 16. 5. 2003 zvítězilo Hornické muzeum Příbram v Národní soutěži muzeí ČR Gloria Musaealis s projektem záchrany a následného využití technických památek - dolu Vojtěch a vodní štoly Anna
• 6. 7 .2003 byla v rámci Prokopské pouti slavnostně zpřístupněna nová expozice Hornického muzea Příbram - vodní kolo dolu Drkolnov, akce se zúčastnil senátor Jaromír Volný, zástupce hejtmana Středočeského kraje František Vácha, radní Středočeského kraje Josef Vacek a další hosté
• 3. 10. - 4. 10. 2003  prezentovalo Hornické muzeum Příbram svoje zkušenosti se záchranou a využitím technických památek na mezinárodním kongresu na půdě Technické univerzity - Báňské akademie ve Freibergu, SRN
• 14. 10. 2003 navštívil Hornické muzeum Příbram ředitel Německého hornického muzea v Bochumi Rainer Slotta s cílem navázat spolupráci
• 8. 5. 2004 se zúčastnili akce "Rekonstrukce poslední bitvy 2. světové války u Slivice 1945" pořádané Hornickým muzeem Příbram poslanec Parlamentu ČR Josef Řihák, náčelník Generálního štábu AČR Pavel Štefka, zástupce hejtmana Středočeského kraje František Vácha, radní Středočeského kraje Josef Vacek a Zbyněk Šorm a další hosté
• 10. 6. 2004 navštívil pobočku Hornického muzea Příbram - Památník Vojna ministr kultury ČR Pavel Dostál a prezident PEN klubu Jiří Stránský
• 24. 6. - 26. 6. 2004 prezentovalo Hornické muzeum Příbram svoje zkušenosti se záchranou a využitím technických památek na mezinárodním kongresu ve Westfálském industriálním muzeu v Dortmundu, SRN, vystoupení zástupce Hornického muzea Příbram bylo zařazeno v programu za příspěvek ministra kultury Severního Porýní-Westfálska
• 4. 7. 2004 v rámci Prokopské pouti se zúčastnil slavnostního zpřístupnění nové expozice důlní techniky v plenéru v areálu Hornického muzea Příbram senátor Jaromír Volný
• 27. 8. - 28. 8. 2004 navštívil Hornické muzeum Příbram generální ředitel Westfálského industriálního muzea v Dortmundu Helmut Bönninghausen, seznámil se se všemi expozicemi a nabídl další spolupráci mezi našimi zařízeními
• 15. 10. 2004 navštívil Hornické muzeum Příbram velvyslanec Polska v ČR Andrzej Krawczyk, prohlédl si většinu expozic, absolvoval jízdu důlním vláčkem v Prokopské štole a nabídl zprostředkování kontaktů s polskými hornickými muzei
• 7. 10. 2004 navštívil pobočku Hornického muzea Příbram - Muzeum Křížovnický špýchar v Prostřední Lhotě pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk
• 16. 11. 2004 byl pozván ředitel muzea k prezidentu republiky Václavu Klausovi (v souvislosti s vybudováním Památníku Vojna) na slavnostní shromáždění ve Španělském sále Pražského hradu při příležitosti 15. výročí založení KPV ČR
• 18. 5. 2005 byl veřejnosti zpřístupněn Památník Vojna. Ke slavnostnímu otevření pozval představitele institucí, které se zasloužily o vybudování památníku, odbornou veřejnost a bývalé politické vězně hejtman Středočeského kraje Petr Bendl spolu s předsedkyní Konfederace politických vězňů ČR Naděždou Kavalírovou a ředitelem Hornického muzea Příbram Josefem Velflem. Pozvání přijali předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Liška, senátor Jaromír Volný, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Vlasta Parkanová a Eva Dundáčková, ministr kultury ČR Pavel Dostál, člen Rady Středočeského kraje a statutární náměstek hejtmana Středočeského kraje Josef Vacek, radní pro kulturu Středočeského kraje Jiřina Pospíšilová a další čestní hosté
• 24. 6. - 26. 6. 2005 při příležitosti setkání hornických měst ČR v Ostravě - Radvanicích Hornické muzeum Příbram převzalo cenu ČESKÝ PERMON ROKU 2005 za 1. místo při záchraně a zpřístupnění vodního kola dolu Drkolnov. Cenu udělila hornická sekce Památkové komory ČR
• 24. 6. - 26. 6. 2005 Hornické muzeum Příbram převzalo při příležitosti 20. setkání hornických měst Evropy ve Freibergu (SRN) stříbrnou medaili za záchranu a zpřístupnění technických památek
• 6. 10. 2005 navštívil pobočku Hornického muzea Příbram - Památník Vojna prezident ČR Václav Klaus s doprovodem
• 7. 10. 2005 navštívila pobočku Hornického muzea Příbram - Památník Vojna velvyslankyně Lotyšské republiky paní Iveta Šulca
• 28. 3. 2006 byla otevřena nová expozice moderního evropského výtvarného umění ORBIS PICTUS: EUROPA v Galerii Památníku Vojna u Příbrami. Slavnostní vernisáže se zúčastnili ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, hejtman Středočeského kraje Petr Bendl, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Eva Dundáčková a mnoho dalších čestných hostů
• 2. 7. 2006 při příležitosti 17. hornické Prokopské pouti v Příbrami bylo zpřístupněno historické podzemí dolu Anna a dolu Vojtěch, tzv. Wasserlauf - vodní patro ze 16. - 18. století. Slavnostního otevření se zúčastnili poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Eva Dundáčková, statutární náměstek hejtmana Středočeského kraje Josef Vacek, starosta města Příbrami Ivan Fuksa, představitel katolické církve - svatohorský farář P. Stanislav Přibyl, starosta Spolku Prokop v Příbrami Chrudoš Fiala, perkmistr Cechu příbramských horníků a hutníků Miroslav Šťastný a ředitel o.z. Správy uranových ložisek s.p. DIAMO Václav Plojhar
• 16. 9. 2006 v rámci 10. mezinárodního Setkání hornických měst v Příbrami byla zprovozněna nová trasa hornického vláčku v areálu Ševčinského dolu na Březových Horách. Slavnostního otevření tratě se zúčastnili kromě jiných čestných hostů také poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Eva Dundáčková, senátor Jaromír Volný, statutární náměstek hejtmana Středočeského kraje Josef Vacek, starosta města Příbrami Ivan Fuksa a starostové a primátoři hornických měst z tuzemska i zahraničí
• 11. 10. 2006 při příležitosti vernisáže výstavy děl slovenských výtvarníků v Galerii OPE navštívil Památník Vojna pan Ivan Tichý, 1. tajemník Velvyslanectví Slovenské republiky v ČR
• 20. 10. 2006 poctila svou návštěvou pobočku Hornického muzea Příbram - Památník Vojna radní pro kulturní a konzulární záležitosti Velvyslanectví Španělského království v ČR paní Victoria Gonzzalez
• 5. 11. 2006 navštívila pobočku Hornického muzea Příbram - Památník Vojna pracovnice Metropolitního muzea umění v New Yorku (USA) paní Danusca H. Badek
• 16. 5. 2007 guvernér České národní banky Zdeněk Tůma předal Hornickému muzeu Příbram na slavnostní vernisáži pamětní zlatou minci " Ševčinský důl Příbram - Březové Hory" v hodnotě 2500 Kč vydanou v rámci cyklu "Kulturní památky technického dědictví". Poprvé v historii je na platidle vyobrazena součást Příbrami. Představení mince se zúčastnili také senátor Jaromír Volný a poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Eva Dundáčková, náměstek ministra financí ČR Ivan Fuksa, hejtman Středočeského kraje Petr Bendl a statutární náměstek hejtmana Středočeského kraje Josef Vacek, starosta města Příbrami Josef Řihák a další čestní hosté
• 12. května 2007 se již posedmé konala Rekonstrukce bitvy u Slivice na Příbramsku, která připomněla poslední bojové události druhé světové války v Evropě, k nimž došlo ve dnech 11. a 12. května 1945. Akci, uspořádanou Hornickým muzeem Příbram, Obcí Milín a Městem Příbram ve spolupráci s Armádou ČR, Policií ČR, Hasičským záchranným sborem Středočeského kraje a Českým svazem bojovníků za svobodu, poctili svou návštěvou mnozí čestní hosté v čele s předsedkyní Českého svazu bojovníků za svobodu Andělou Dvořákovou, ministryní obrany ČR Vlastou Parkanovou, armádními generály Karlem Pezlem a Jiřím Šedivým, statutárním náměstkem hejtmana Středočeského kraje Josefem Vackem, náměstkem ministra financí ČR Ivanem Fuksou a starostou města Příbrami Josefem Řihákem
• 15. 11. 2007 poctil svou návštěvou Hornické muzeum Příbram maršálek polského Vojvodství Mazowieckého