Toman a Toman - ruční výroba pohlednic

Znak města



Udělení panovníkem nebyl v minulosti jediný způsob jak mohl znak vzniknout. V Čechách statisticky nejrozšířenějším způsobem vzniku městského znaku bylo odvození jeho podoby od pečeti. V případě Trmic je jisté, že trhové místo s určitou formou správy muselo pro výkon svých funkcí užívat pečeti, aby správními orgány vydaná listinná pořízení mohla být právně relevantní. Odkud se taková pečeť vzala? Z figur pozdějšího městského znaku lze jednoznačně konstatovat, že se tak stalo přičiněním Nosticů jako vlastníků Trmic. A to díky užití nosticovského erbu. Období vzniku lze dokonce vztáhnout k jedné jediné osobě, kterou je Jan Hartvík hrabě z Nostic a navíc s přesným vymezením lety 1664 — 1673. Rok 1664 je rokem vydání privilegia Leopolda I., můžeme však počítat spíše s rokem následujícím, protože privilegium bylo vydáno předposlední den v roce. Na závěr roku 1673 byl Janovi Hartvíkovi potvrzen říšský hraběcí stav a zároveň mu byl polepšen erb o štít se znakem právě získaného říšského hrabství Rieneck. Nosticovský erb ve znaku Trmic však není doplněn rieneckovským červeným štítem s třemi zlatými břevny. Je to erb, který Jan Hartvík z Nostic používal před rokem 1673. Proto také označování tohoto erbu v trmickém znaku jako erb hrabat z Nostic-Rienecku je nesmyslné (činí tak Widimsky, Hallwich, Ottův slovník naučný).

Je potřebné zřetelně konstatovat, že při posuzování souvislosti pečeti a znaku platí, že znak a

pečeť není totéž. Pečeť není ekvivalentem znaku a naopak. Tím je pouze doplněna informace o nezbytnosti pečeti pro plnohodnotný právní život i takového sídla jakým bylo trhové místo a pak městečko a nakonec město. Dokonce lze říci, že pečeť byla pro městečko a město důležitější než znak. Znak víceméně sloužil především k účelům reprezentačním.



Původcem pečeti byl jednoznačně Jan Hartvík hrabě z Nostic. Stejně tak však mohl být i původcem plnohodnotného znaku včetně tinktur. Byl císařským palatinem a k jejich právům krom jiného také patřila možnost udělování znaků městečkům a městům na jejich panstvích. Takto udělený znak vůbec nemusel projít jinak běžným schvalovacím a udělovacím procesem přes císařskou kancelář ve Vídni a tak se povědomost o jeho konstituování jiným způsobem než je udělení panovníkem prostě nedochovala (ostatně existence tohoto problému se jednoznačně prokázala při zkoumání činnosti císařských palatinů ve vztahu k udělování erbů osobám — ani zde neexistovala žádná povinnost „centrální“ evidence). Pokud se tak skutečně stalo, tak udělení práva pečeti či znaku Trmicím prostřednictvím císařského palatina Jana Hartvíka hraběte z Nostic, vzápětí po vydání listiny císaře Leopolda I. na právo trhu v Trmicích v roce 1664, je ve zcela logické příčinné souvislosti a není do jisté míry divu, že je souvislost významově posunuta tak, jako by šlo o jediný akt a to císařův.



Widimského publikace vyšlá v roce 1864 registruje podobu znaku městečka Trmice, která se v podstatě již neměnila. Lze říci, že přináší podobu, která byla v Trmicích skutečně užívána již před vydáním zmíněné knihy. Toto tvrzení lze učinit na základě vědomosti o způsobu práce vídeňského profesora Widimského. On si o informace dopisoval a obvykle obdržel korektní údaje, resp. údaje, které nutně odrážely jak stávající stav, tak pohled respondenta. Widimskému lze pouze vyčítat, že použil pro znak zlatý lem, který nelze vnímat jako integrující součást znaku, ale jako nepřípadný doplněk, protože tak jsou „ozdobeny“ všechny znaky v jeho knize a to včetně těch jejichž štít byl také zlatý a zlatý lem pak ztrácel jakékoliv opodstatnění.









Ideální popis městského znaku zní: V červeném štítě kvádrová hradba s cimbuřím; uprostřed vyšší a vystupující část s třemi stínkami a prázdnou bránou; za hradbou dvě věže, vše stříbrné. Každá věž má pod černou cibulovitou střechu zakončenou makovici a korouvičkou na žerdi, obojí zlaté, čtyři černá okna vedle sebe. Mezi věžemi modro-stříbrně čtvrcený štítek se zlato- modře čtvrcenou kotvou, v první poli zlatý stoupající půlměsíc, ze kterého vyrůstají stříbrno červeně šachované odkloněné kančí zuby, ve druhém poli černé křídlo a v něm zlaté břevno.



Podoba znaku prošla za posledních sto padesát let určítým vývojem V ideálním popisu uvedenou podobu znaku uvádí Widimsky (1864) s tím, že stínky hradby jsou pojaty trojrozměrně, šrafování věží umožňuje jejich hodnocení jako věží v půdorysu okrouhlých. Je také zjevné, že zlatý lem ke znaku nepatří. Václav Zajíček, který kreslil znaky měst do publikace z roku 1970 (viz Ruda V. a kol., Znaky severočeských měst) se od Widimského pojetí odlišil tím, že patu štítu vybarvil na zeleno a vytvořil tak trávník, jeho věže mají pět oken místo čtyř, v nosticovském erbu není korektně pojato břevno v křídle ve druhém poli. Stanislav Valášek, kreslíř přílohy publikace z roku 1985 (viz Carek J. Městské znaky v českých zemích) se vrátil k původní podobě a vypustil zcela správně trávník, na každé věži jsou čtyři okna, poněkud podivný tvar mají dolní okraje střech věží a ani zde není druhé pole nosticovského erbu pojato dobře. Zelený trávník do trmického znaku nepatří. Na městském úřadě je vyobrazení městského znaku, kde je jak zelený trávník tak i zelená brána - obojí zjevně chybně a snad výsledek laického pohledu na heraldiku v domnění, že hradba se nemůže vznášet ve „vzduchu“ a musí na něčem stát, nejlépe na trávníku.

Doporučuji městu, aby společně se žádostí o schváleni a udělení vlajky požádalo Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PSPCR o stanovení popisu znaku. Popis znaku je z pohledu heraldiky pro posuzování jeho podoby důležitější než jeho vyobrazení. Platí, že vyobrazení je druhotné a musí odpovídat popisu. Rádný popis pak bude moci být součástí případné vyhlášky města o užívání znaku a vlajky.





Podvýbor pro heraldiku a vexilologii stanovil blason (slovní popis) znaku, který zní:



V červeném štítě stříbrná kvádrovaná hradba s cimbuřím a prolomenou branou, za níž vyrůstají dvě stříbrné věže každá se čtyřmi černými okny vedle sebe, černou cibulovou střechou zakončenou zlatou makovicí s praporkem. Nad branou modro - stříbrně čtvrcený štít se zlato - modře čtvrcenou kotvou, v 1. poli stoupající zlatý půlměsíc se dvěma vyrůstajícími červeno - stříbrně šachovanými kančími zuby, ve 2. poli černé křídlo se zlatým břevnem.







Vlajka města byla schválena Parlamentem České republiky dne 05.12.2005. Barvy vychází z barev městského znaku.