Toman a Toman - ruční výroba pohlednic

Červený hrádek Červený Hrádek (původně jen Hrádek) u Sedlčan je místem velmi starým: poprvé se uvádí v predikátu místních vladyků Jana, Mírka, Jaksy a Chalaty roku 1285. Již tito patrně seděli na hrádecké tvrzi, jejíž tak časná existence však dosud nebyla spolehlivě prokázána. Roku 1400 byl Hrádek a část zboží Kosova Hora majetkem Heřmana z Říčan, jenž se po Hrádku obvykle psal. Heřman žil ještě roku 1430; roku 1469 již Hrádek náležel jeho vnukům Heřmanovi, Janovi a Mikulášovi. Roku 1508 je jako majitel Hrádku - od té doby zvaného Červený - označen Bohuslav Břekovec z Ostromeče. Od Břekovců koupil Červený Hrádek roku 1560 Zikmund Valkoun z Adlaru (zemř. 1572), jehož vdova Magdalena z Říčan se podruhé provdala za Jana Prostiborského z Vrtby. Tím tvrz, někdy označovaná jako zámek, přešla do držení pánů z Vrtby, v němž bez úhony přečkala třicetiletou válku. Roku 1670 koupila Červený Hrádek Anna Zuzana Kuehnová z Meggau. Pět let nato objekt vážně poškodil požár a k jeho opravě došlo až za Mikuláše Franchimonta z Frankenfeldu, který statek získal z titulu svých věřitelských nároků. Majitelé se pak rychle střídali a po jistý čas byl Červený Hrádek dokonce připojen ke Kosově Hoře a sloužil pouze k ubytování panských úředníků. Roku 1837 však zámek koupil František Mladota ze Solopysk a učinil jej opět sídlem vrchnosti. Za Mladotů došlo ke dvěma poměrně rozsáhlým přestavbám objektu. Tou první byla regotizace za Františka a Vojtěcha Mladotů v roce 1844; druhou pak přestavba jižního křídla, velké věže a secesní úprava interiérů architektem Janem Kotěrou v letech 1894 - 1896. V roce 1948 byl Červený Hrádek znárodněn a sloužil jako Vlastivědné muzeum Sedlčanska a archiv ONV v Příbrami. Postupně chátral a když byl Mladotům v roce 1992 na základě restitučních nároků navrácen, nacházel se již v havarijním stavu. Staronový majitel však přesto nelitoval značných částek, aby jej udržel při životě.