Toman a Toman - ruční výroba pohlednic

Doudlebský zámek stojí v parku na okraji obce. Je postaven v renesančním slohu, který doplňují barokizující prvky. Stavba je čtyřkřídlá, má čtvercové nádvoří, v přízemí je arkádový ochoz, zaklenutý křížovou klenbou. V patře nad arkádami obklopuje nádvoří zděná pavlač, z níž seč vchází do jednotlivých místnotí. Hlavní a zadní průčelí je zdobeno věžovitými rizality, na severním průčelí je vstupní portál a vjezd, na jižním zámecká kaple. Rizality jsou na rozdíl od hlavní jednopatrové zámecké budovy dvoupatrové. Stěny zámku jsou bohatě zdobeny ornamentálními sgrafity tzv. kobercového vzoru, které po generální opravě celého objektu v l. 1955 - 1967 umocňují celkový estetický vzhled. Střídají se zde prvky geometrické s groteskními výplněmi a tvoří souvislé, nad sebe řazené horizontální vlysy. Při stavebních úpravách v r. 1630 za hraběte Jindřich Jana z Bubna a Litic a v l. 1670 - 1690 za jeho syna Františka Adama, byla na hlavní trakt přistavěna raně barokní věžička, střčešní štíty a portály. Renesanční sgrafito překryly bílé omítky s červeně malovanými pásy a nárožními kvádry. Současně uvnitř, v prostorách prvního patra, byla nové klenby pokryty ozdobným štukem a malbou.
Z vnitřních interiérů se ve velkém sále prvního patra dochovala raně barokní kamna z r. 1690, kde na každém kachli je erb pánů z Bubna. V téže místnosti je i vzácná stropní malba z řecké mytologie, nazvaná podle četných postav satyrů Čertova svatba. V dalších místnostech jsou fresky symbolů a v předsíni kaple je freska boje katolické církve proti kacířství. Bohatou ornamentální štukovoou výzdobu má zámecká kaple v patře jižního křídla. Všechna tato výzdoba pochází z konce 17. století.

Ves Doudleby se v písemných pramenech poprvé uvádí v r. 1259, kdy byla v držení Oldřicha z Doudleb. V r. 1393 vlastnil statek Jan z Doudleb a v r.1398 Urban z Doudleb. Tehdy zřejmě byly Doudleby manstvím potštejnsko-litického panství, protože před r. 1945 zprostil kníže Jindřich Minsterberský tehdejšího držitele Doudleb Jana Vrabce z Říček všech manských služeb k Liticím. Dcera Jana Vrabce, Griselda z Říček, prodala r. 1545 dědictví po otci Václavu Okrouhlickému z Kněnic, který později získal i litické panství a Doudleby k němu připojil. V tomto roce se také poprvé v Doudlebech připomíná tvrz. Tato tvrz byla obehnána valy a příkopem. Její přesnější popis ani stavební změny, které se udály, nejsou známy.

V r. 1562 koupil panství Litice i panství Doudleby, k němuž patřilo 6 vsí, Mikuláš starší z Bubna, který od té doby požíval přídomku "z Litic". Za něho byl v l. 1585 až 1590 na místě staré tzv. Kamenné tvrze, která již soudobým požadavkům na bydlení nevyhovovala, postaven renesanční zámek.

Z rodu hrabat z Bubna obzvláště vynikl císařský plukovník Jan Varlich z Bubna, který byl r. 1609 zvolen generálem jízdy stavovských vojsk, účastnil se r. 1620 bitvy na Bílé hoře a s králem Fridrichem Falckým odešel do exilu. Jan z Bubna se také aktivně zúčastnil jednání s Albrechtem z Valdštejna o jeho vystoupení proti císaři. Zemřel r. 1636 jako generálmajor nizozemského vojska. Další významnou osobností byl Jindřich Jan, od r. 1629 první hrabě z Bubna a Litic, jenž zemřel r. 1653 jako zemský hejtman v Kladsku. V polovině 17. století byly Doudleby spojeny s panstvím žambereckým a dolnojelenským. Ke konci feudálního období pak byl statek opět osamostatněn. Svou účastí v napoleonských válkách proslul jako vynikající stratég a diplomat hrabě Ferdinand z Bubna a Litic, pozdější generální guvernér Piemontu, Savojska a Nizzy, který zemřel v Miláně r. 1825. Hrabata z Bubna a Litic byla také posledními majiteli Doudleby do r. 1948.

(čerpáno z publikace "Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezku - Východní Čechy", Nakladatelství Svoboda)

Provozní doba:
duben až září: denně mimo PO 9:00 - 17:00
víkendy a svátky: 9:00 - 16:00
říjen: na objednávku
Vstupné:
50 Kč plné
25 Kč snížené
100 Kč plné cizinci
50 Kč snížené cizinci