Název: Hrubá Skála
Kraj: Liberecký
Stát: Česká republika [CZ]
Typ: Zámky
Číslo série: 155
Vloženo: 19. 5. 2008
Kraj: Liberecký
Stát: Česká republika [CZ]
Typ: Zámky
Číslo série: 155
Vloženo: 19. 5. 2008
Prodejci:
Prodejna suvenýru na parkovišti u zámku
Na dvou pískovcových skaliscích, která se zvedají do výše téměř 60 m nad údolí
říčky Libuňky, mezi Troskami a Valdštejnem stojí zámek Hrubá Skála, kdysi
hrad zvaný pouze Skála. Poněvadž v tomto kraji existovala ještě Skála nad řekou
Jizerou, rozlišily se v 17. století jejich názvy na Malou a Hrubou Skálu. Obdoba
jmen v dějinných počátcích obou hradů a navíc majitelé různých větví jednoho
rodu, to vše působilo potíže při lokalizování historických dějů v době jejich
vzniku. Panství nynější Hrubé Skály vzniklo odštěpením od zboží hradu
Valdštejna. Hrad Skálu postavil pravděpodobně Hynek z Valdštejna, který je v r.
1353 uváděn jako pán na Skále, jež se tak poprvé objevuje v písemných pramenech.
Hynek však z neznámých důvodů postoupil hrad brzy svému bratru Jaroslavovi
(Jarkovi) z Valdštejna na Chlumu, Skále a Lomnici, který je písemně doložen v 1.
1358-1362. Hrad Skála patřil k výšinným skalním hradům, které byly stavěny tam,
kde bylo možno použít přírodních podmínek k obraně. Místo bylo zvoleno velmi
dobře. Plošina dvou obrovských balvanů poskytla dostatečný prostor pro předhradí
a vlastní hrad a obě části byly prakticky přístupné jen z jediného místa, od
jihu po mostě, pod nímž byla téměř šedesátimetrová propast. Tento most vedl na
předhradí, jež spojoval další most se zadním hradem. Tam bylo nutno na západní
straně skálu přitesat a rozšířit rokli mezi oběma balvany. Podobu původního
gotického hradu neznáme, třebaže na mnohých místech skalnatých základů jsou
zachovány otvory pro trámy a pod nynější velkou věží je spleť podzemních
místností tesaných patrovitě pod sebou, některé úplně tmavé, jiné s otvory na
severní stranu skály. Také na protější skále mimo hrad, zvané Prachovna, jsou
zbytky základů a stopy schodů. Skála totiž vysoko přečnívala skalní balvany a z
její plošiny bylo dobře vidět do širokého okolí na severu od Ještědu přes Kozákov a dále do kraje.
Texty byly převzaty ze serveru www.turistika.cz.


