Toman a Toman - ruční výroba pohlednic

Zámek Stránov
Areál zámku Stránov je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod č. 15874/2 -1582.
Původně se jedná o hrad postavený v letech 1463-68 Jarošem ze Svojovic. Z této doby se zachovala výrazná kamenná věž. Hrad byl tehdy centrem poměrně rozsáhlého panství, které ve 2. polovině 16. století drželi Berkové z Dubé. Za nich a dalších majitelů původní hrad změnila razantní renesanční přestavba, zakončená snad až na počátku 17. století. Poslední pozdně renesanční fáze přestavby probíhala již za Viléma Slavaty z Chlumu. V tomto stavu přetrval zámek vlastně až do poloviny 18. století, kdy se jej v roce 1746 ujali Příchovští z Příchovic.
Za Jana Příchovského došlo roku 1767 v zámeckém areálu k výstavbě nového kostela sv. Václava, jehož autorem byl František Heger. V té době se uskutečnila i změna vnějšího vzhledu, zvláště otevřené arkády. Dnešní novorenesanční vzhled navrhl architekt Josef Schulz a provedl v letech 1890-94 Josef Mráz a pražský kameník Josef Víšek pro Marii z Valdštejna - Vartemberka.
V roce 1917 koupil zámek Stránov Josef Šimonek (prezident Škodových závodů v Plzni, senátor). V současné době je majitelem zámku Ing. Jaromír Šimonek.
(Pavel Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Libri, Praha 2001)

Brána do předzámčí
Brána je součástí areálu zámku Stránov. Jedná se o patrovou hranolovou stavbu na obdélném půdoryse s průjezdem. obvodové stěny jsou zděné, patro roubené. spodní část brány je pozdně gotického původu. Oba vjezdy měly pozdně gotické pískovcové portály s lomeným obloukem. ostění vnějšího portálu má bohatší profilaci s přetínavými pruty, ostění vnitřního portálu mělo podle provedené dokumentace pouze okosení.
Vnitřní prostor průjezdu je opatřen dřevěným bedněným podhledem ve tvaru křížové klenby. roubená konstrukce patra je omítaná. bránu kryje stanová střecha s přesahem stropních trámů, krytina kje z eternitových šablon.